Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že slyšel Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) říci: „Pravil Všemohoucí Bůh: „Rozdělil jsem modlitbu na půl mezi sebe a svého služebníka a mému služebníkovi patří, co žádal." A když služebník řekne: {Chvála Bohu, Pánu všech světů}, Bůh řekne: „Můj služebník mě chválí." Když řekne: {Vládce dne soudného}, řekne: „Můj služebník mě oslavuje" - jindy řekl: „Můj služebník to nechal na mně." Když řekne: {Jen Tebe uctíváme a jen Tebe o pomoc žádáme}, řekne: „To je mezi mnou a mým služebníkem a mému služebníkovi náleží, oč žádal." A když řekne: {Veď nás stezkou přímou, stezkou těch, jež zahrnuls milostí Svou, ne těch, na něž jsi rozhněván, ani těch, kdo v bludu jsou.}, řekne: „To je pro mého služebníka a mému služebníkovi náleží, oč požádal.”

Burajda (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Smlouvou, která je mezi námi a nimi, je modlitba a kdo jí zanechá, se stane nevěřícím.”

Džábir (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že slyšel, Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) říci: „Věru, že mezi člověkem a přidružováním a nevírou je zanechání modlitby.”

Sálim Ibn Abí al-Dža'd vyprávěl, že jeden muž řekl: „Pomodlil jsem se a uklidnil jsem se," a ostatní se na to tvářili, jako by řekl něco špatného. A on řekl: „Slyšel jsem Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) říci: „Bilále, zavolej k modlitbě, ať se jí uklidníme.”"

Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl: „Když Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) začínal modlitbu a řekl: Alláhu akbar, chvíli čekal, než začal recitovat, a tak jsem řekl: „Posle Boží, jsi jako můj otec a matka, co se týče tvého mlčení mezi slovy Alláhu akbar a recitováním, co říkáš?" A on řekl: „Říkám: Alláhumma bá‘id bajní wa bajna chatájája kamá bá‘adta bajna l-mašriqi wa l-maghrib, Alláhumma naqqiní min chatájája, kamá junaqqa th-thawbu-l-abjadu mina-d-danas, Alláhumma ghsilní min chatájája, bi-th-thaldži wa-l-má’i wa-l-barad."" (Ó Bože, vzdal mě od mých hříchů, jako jsi vzdálil východ od západu, ó Bože, očisti mě od mých hříchů, jako se očist’uje bělostné roucho od nečistoty, ó Bože, omyj mě od mých hříchů sněhem, vodou a kroupami.)

Ibn ‘Umar (ať je s nimi Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) zvedal ruce k ramenům, když začínal modlitbu a když řekl: „Alláhu akbar" a šel do poklony. Když zvedl hlavu z poklony, tak je také zvedl a řekl: „Sami‘ Alláhu liman hamidah. Rabbaná wa laka-l-hamd." Ale nedělal to při padnutí na tvář.

‘Ubáda Ibn As-Sámit (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Není modlitby pro toho, kdo nerecitoval Fátihu.”

Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že říkal: „Alláhu akbar" ve všech povinných i nepovinných modlitbách, v ramadánu i jiných měsících. A říkal: „Alláhu akbar," když se postavil, poté když šel do předklonu (rukú’). Poté řekl: „Sami' Alláhu liman hamidah," poté řekl: „Rabbaná wa lakal-hamd" předtím, než udělal sudžúd, poté řekl: „Alláhu akbar," když dělal sudžúd, poté řekl: „Alláhu akbar," když zvedl hlavu ze sudžúdu, poté řekl: „Alláhu akbar," když se zvedl do stoje po dvou raka'a. A tak to dělal v celé modlitbě, v každém raka'a, dokud neskončil modlitbu. A poté když odcházel, řekl: „Při Tom, v Jehož rukou je má duše, mám z vás nejblíže k tomu, aby moje modlitba byla podobná modlitbě Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír). Taková byla jeho modlitba, dokud neopustil tento svět."

Ibn ‘Abbás (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Bylo mi nařízeno, abych udělal sudžúd na sedmi kostech: na čele," a pak si ukázal na nos, „a na rukou, kolenou a prstech na nohou. A nevyhrnujte oblečení a vlasy.”

Džarír Ibn ‘Abdulláh (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl: „Byli jsme s Prorokem (ať mu Bůh žehná a dá mír) a on se podíval v noci na měsíc - tj. v úplňku, a řekl: „Věru, že uvidíte svého Pána tak, jako vidíte tento měsíc, aniž by to pro vás bylo těžké, a pokud se můžete vyhnout zameškání modlitby před východem a západem slunce, tak to udělejte." Poté zarecitoval: {a před slunce východem a západem oslavuj chválu svého Pána}."

Abú Músá Al-Aš'arí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Ten, kdo se modlí al-bardajn (dvě chladné), vstoupí do ráje.”

Džundub Ibn ‘Abdulláh al-Qasrí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Kdo se pomodlí ranní modlitbu, ten je pod Boží ochranou, tak ať si vás Bůh ze své ochrany nevyžádá, protože koho si ze své ochrany vyžádá, toho dostihne a pak ho svrhne tváří do ohně pekelného.”