Abú Ad-Dardá’ (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Nemám vám říci o nejlepších skutcích, nejčistších u vašeho Pána, nejvíce povyšujících vaše stupně, pro vás lepších než dávání zlata a stříbra a pro vás lepších, než kdybyste potkali nepřátele a pobili jste je a oni pobili vás?” Řekli: „Ano." Řekl: „Vzpomínání Boha (dhikr).”

‘Áiša (ať je s ní Bůh spokojen) vyprávěla: „Když se Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) ukládal každý večer na lože, spojil dlaně, foukl do nich a přednášel do nich: {Rci: „On Bůh je jedinečný"} a {Rci: „Utíkám se v ochranu Pána záře jitřní"} a {Rci: „Utíkám se v ochranu Pána lidí"}, poté si dlaněmi přetřel, kolik jen mohl ze svého těla, počínaje hlavou a tváří přes zbytek těla na přední straně, a to dělal třikrát."

Šaddád Ibn Aws (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Vedoucí proseb za odpuštění (sajjid al-istighfár) je, když řekneš: „Bože, Ty jsi můj Pán, není boha kromě Tebe, stvořil jsi mne a já jsem Tvůj služebník a dodržuji Tvou úmluvu a slib, jak jsem schopen. Chraň mě před zlem, kterého jsem se dopustil, doznávám Tvou milost, kterou jsi mi udělil, a doznávám své hříchy, odpusť mi je, protože nikdo jiný nemůže odpustit hříchy, jen Ty.” A kdo to řekne ve dne, s vírou a jistotou v to, co říká, a zemře dříve, než přijde noc, patří mezi obyvatele ráje, a kdo to řekne v noci, s vírou a jistotou v to, co říká, a zemře dříve, než přijde ráno, patří mezi obyvatele. ráje.”

‘Abdulláh Ibn Chubajb (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl: „Za deštivé a temné noci jsme vyšli hledat Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír), aby se s námi modlil, a našel jsem ho a on řekl: „Řekni.” Já nic neřekl a on poté řekl: „Řekni.” Já nic neřekl a on řekl: „Řekni.” Řekl jsem: „Co mám říkat?" A on řekl: „Rci: {On Bůh je jedinečný} a dvě ochranné súry třikrát, když přijde večer a když přijde ráno, a budou ti dostačovat proti každé věci.”

Samura Ibn Džundab (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Bůh má nejraději čtyři výroky: subhánalláh (sláva Bohu), alhamdulilláh (chvála Bohu), lá illáha ilá-lláh (není boha kromě Boha) a Alláhu akbar (Bůh je největší), a nezáleží na tom, kterým začneš.”

Abú Ajjúb (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Kdo desetkrát řekne: „Lá iláha illa-l-láhu wahdahu lá šaríka lahu, lahu-l-mulku wa lahu-l-hamdu wa huwa ‘alá kulli šaj'in qadír." (Není boha kromě Boha, Jediného, který nemá společníka žádného, Jemu náleží vláda i chvála a On má moc nad každou věcí), bude to, jako kdyby propustil na svobodu čtyři duše (otroky) synů Izmaela.”

Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Dva výroky jsou lehké na jazyku ale těžké na vahách a Milosrdný je má rád: subhánalláhi-l-‘azím (sláva Bohu Mocnému) a subhánalláhi wa bihamdihi (sláva Bohu a Jemu chvála).”

Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Tomu, kdo řekne stokrát za den:„subhánalláhi wa bihamdihi" (sláva Bohu a Jemu chvála), budou odpuštěny všechny jeho špatnosti, i kdyby jich bylo tolik jako mořské pěny.”

Abú Málik al-Aš’arí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Očišťování je polovina víry, slova „chvála Bohu" naplní váhy, slova „sláva Bohu a chvála Bohu" naplní, co je mezi nebesy a zemí, modlitba je světlo, almužna je důkaz, trpělivost je svit, Korán je důkaz pro tebe nebo proti tobě a všichni lidé usilují o svoji duši a buď ji osvobodí, nebo zahubí."

Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Říci: „Subhánalláh, wa alhamdulilláh, wa lá illáha illa lláh, wa Alláhu akbar" (sláva Bohu, chvála Bohu, není boha kromě Boha a Bůh je velký) je mi milejší než vše, na co zasvítilo slunce.”

Džábir (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že slyšel Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) říci: „Nejlepší připomínání Boha (dhikr) je „lá illáha illa lláh" (není boha kromě Boha) a nejlepší dua je alhamdulilláh (chvála Bohu).”

Chawla bint Hakím as-Sulamíja (ať je s ní Bůh spokojen) vyprávěla, že slyšela Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) říci: „Pokud někdo někam přijede a řekne: „A'údhu bikalimáti lláhi at-támmáti min šarri má chalaq," (Hledám ochranu v dokonalých Božích slovech před vším zlem, které stvořil) nic mu neublíží, dokud z toho místa neodjede.”