Abú Músá (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Věru, že Bůh v noci natahuje ruku, aby přijal pokání toho, kdo hřešil ve dne, a ve dne natahuje ruku, aby přijal pokání toho, kdo hřešil v noci, a to dokud slunce nevyjde na západě.”

Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Náš Požehnaný a Všemohoucí Pán sestupuje každou noc k nebesům tohoto světa, v poslední třetině noci, a říká: „Kdo mě o něco prosí, abych mu to vyplnil? Kdo mě o něco prosí, abych mu to dal? Kdo mě prosí o odpuštění, abych mu odpustil?""

An-N’umán Ibn Bašír (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že slyšel Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) říci (a při tom si N’umán ukázal na uši): „Věru, že povolené (halál) je jasné a zakázané (harám) je jasné a mezi nimi jsou věci nejasné, které většina lidí nezná. Ten, kdo se těchto nejasných věcí vyvaruje, očistí svoji víru a čest, ale ten, kdo do nejasných věcí spadne, spadne do zakázaného (harám), stejně jako pastevec, který pase blízko hranic; tomu hrozí, že začne pást za nimi. Věru, že každý král má svoje hranice, a hranice Boží jsou Jeho zákazy. Věru, že v těle je orgán, který když se napraví, napraví se celé tělo, ale když se zkazí, zkazí se celé tělo. Věru, že tento orgán je srdce."

Ibn ‘Abbás (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl: „Jednou jsem byl za Poslem Božím (ať mu Bůh žehná a dá mír) a on řekl: „Chlapče, naučím tě tato slova: dodržuj Boží nařízení a On tě ochrání, dodržuj Boží nařízení a najdeš Ho před sebou. Pokud chceš někoho o něco žádat, žádej Boha, a pokud potřebuješ pomoc, hledej ji u Boha. A věz, že pokud se celý svět spojí, aby ti něčím prospěl, nemůže ti prospět ničím jiným, než co ti Bůh již určil. A pokud se spojí, aby ti ublížil, nemůže ti ublížit ničím jiným než tím, co ti Bůh už určil. Pera již byla zvednuta a listy již zaschly.”"

Sufján Ibn ‘Abdulláh ath-Thaqafí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl: „Řekl jsem: „Posle Boží, řekni mi nějakou řeč v islámu, na kterou se nezeptám nikoho jiného než tebe." A on řekl: „Řekni: „Uvěřil jsem v Boha" a pak dodržuj (víru).”"

An-Nu'mán Ibn Bašír (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Příklad věřících v jejich vzájemném milosrdenství, lásce a soucitu je jako tělo: pokud je nějaký orgán nemocný, zachvátí kvůli němu nespavost a horečka celé tělo."

‘Uthmán Ibn ‘Affán (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Špatné skutky toho, kdo udělá malou očistu, jak nejlépe umí, opustí jeho tělo i zpod nehtů."

Abú Ajjúb Al-Ansárí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Pokud vykonáváte velkou potřebu, nebuďte ve směru qibly ani zády k ní, ale natočte se na východ nebo na západ.” A Abú Ajjúb řekl: „A když jsme přijeli do Levanty, našli jsme toalety postavené ve směru qibly, a tak jsme se natáčeli a prosili Všemohoucího Boha za odpuštění."

Abú Qatáda (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Ať se nikdo z vás nedotýká pravou rukou pohlavního údu při močení a ani se s ní neutírá po vykonání potřeby a ať nefouká do nádob.”

Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Bůh nepřijme modlitbu toho, kdo se znečistí, dokud neudělá malou očistu (wudu).”

Džábir (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl: „‘Umar Ibn al-Chattáb mi vyprávěl, že jeden muž udělal malou očistu (wudu), ale zapomněl na noze umýt místo o velikosti nehtu a Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) si ho všimnul a řekl: „Vrať se a vylepši svoji očistu (wudu).” A on se vrátil a pak se šel modlit."

‘Amrú Ibn ‘Ámir vyprávěl, že Anas Ibn Málik řekl: „Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) dělal malou očistu (wudu) před každou modlitbou. Řekl jsem: „Jak jste to dělali?" Řekl: „Malá očista (wudu) každého z nás je platná, pokud se neznečistí.""