‘Áiša (ať je s ní Bůh spokojen) vyprávěla: „Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) přednesl tento verš: {On je ten, jenž seslal ti Písmo, v němž některé verše jsou pevně stanovené, a ty jsou podstatou Písma, zatímco jiné jsou víceznačné. Ti, v jejichž srdcích je odchýlení, následují to, co je v něm víceznačné, usilujíce tak o rozkol a snažíce se o svévolný výklad toho; však nezná výklad toho nikdo kromě Boha. Ti však, kdož pevni jsou ve vědění, hovoří: „My v ně jsme uvěřili; vše, co obsahuje, od Pána našeho je!“ A připomínají si to jedině ti, kdož rozmyslem jsou obdařeni.} [Rod ‘Imránův: 7] a poté řekl: „A pokud uvidíš ty, kteří následují, co je v něm víceznačné, tak to jsou ti, o kterých mluvil Bůh, varujte se jich!”"

Abú Sa’íd al-Chudrí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že slyšel Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) říci: „Kdo z vás uvidí něco zavrženíhodného, ať to změní rukou, a pokud není schopen, tak jazykem, a pokud není schopen, tak svým srdcem, a to je nejslabší víra.”

An-Nu'mán Ibn Bašír (ať je s nimi Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Ti, kteří dodržují Boží hranice, a ti, kteří do nich spadli, jsou jako lidé, kteří losovali o místa na lodi a část si vylosovala vršek (palubu) lodi a část spodek a když ti dole chtěli vodu, museli jít přes ty nahoře, a tak si řekli: „Kdybychom udělali díru tam, kde jsme, a neškodili těm nahoře…" A pokud je (ti nahoře) nechají udělat, co chtějí, všichni zahynou a když jim v tom zabrání, budou všichni zachráněni.”

Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Kdo vyzval ke správné cestě, dostane stejnou odměnu jako ti, kteří ho následovali, aniž by jim byla jejich odměna zkrácena. A tomu, kdo vyzval k bludu, se dostane stejného hříchu jako těm, kteří ho následovali, aniž by jim byly jejich hříchy zmenšeny.”

Abú Mas’úd al-Ansárí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že jeden muž přišel k Prorokovi (ať mu Bůh žehná a dá mír) a řekl: „Moje jízdní zvíře pošlo, svez mě!" A on řekl: „Já žádné nemám.” Nějaký muž řekl: „Posle Boží, já mu ukážu někoho, kdo ho sveze." A Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Kdo dovede někoho k dobru, bude mít stejnou odměnu jako ten, kdo to dobro vykoná.”

Sahl Ibn Sa'd (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl v den Chajbaru: „Dám tento prapor zítra muži, jehož rukou dá Bůh dobýt, který má rád Boha a Jeho Posla a Bůh a Jeho Posel mají rádi jeho.” A vyprávěl: „A celou noc se lidé dohadovali, kdo ho dostane, a když bylo ráno, přišli k Poslu Božímu (ať mu Bůh žehná a dá mír) a všichni si přáli, aby ho dostali. A on řekl: „Kde je ‘Alí Ibn Abí Tálib?” A bylo mu řečeno: „Posle Boží, stěžuje si na oči." A on řekl: „Pošlete pro něj.” A když k němu přišel, Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) mu plivnul na oči a prosil ze něj Boha a on se vyléčil, jako by ho nikdy nic nebolelo. A pak mu dal prapor a ‘Alí řekl: „Posle Boží, mám proti nim bojovat, dokud nebudou jako my?" A on řekl: „Jdi pomalu k nim, dokud nepřijdeš do jejich dvora, a pak je pozvi k islámu a oznam jim, co je v něm pro ně povinné z Božího práva. Při Bohu, aby Bůh díky tobě uvedl na správnou cestu jediného muže, je pro tebe lepší než vynikající velbloudi.”"

Ibn ‘Umar (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Kdo se připodobňuje k nějaké skupině lidí, patří mezi ně.”

Tamím Ad-Dárí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že slyšel Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) říci: „Tato věc dosáhne tam, kam dosáhne noc a den, a Bůh nezanechá žádný dům, ani hliněný ani z velbloudí srsti, aniž by do něj dal přijít islámu, se ctí pro ctěného nebo s ponížením pro poníženého, se ctí, jíž Bůh ctí islám, a s ponížením, kterým Bůh ponižuje nevíru.“ A Tamím Ad-Dárí říkal: A toto jsem viděl u své rodiny - těm z nich, kteří přijali islám, se dostalo dobra, cti a úcty, a těm z nich, kteří zůstali nevěřící, se dostalo ponížení, srážení a (placení) džizji.

Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Při Tom, v Jehož rukou je má duše, nikdo z této obce - ani žid, ani křesťan, o mně neuslyší a pak nezemře bez toho, aby uvěřil tomu, s čím jsem byl poslán, aniž by se stal jedním z obyvatel ohně.”

Ibn ‘Abbás (ať je s nimi Bůh spokojen) vyprávěl: Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl dopoledne v den, kdy se kamenuje Džabra al-'Aqaba, a přitom seděl na své velbloudici: „Najdi mi nějaké kamínky,” a tak jsem mu našel sedm kamínků, které byly určené k házení (které se vejdou mezi ukazováček a palec), a on jimi začal třást v hrsti a řekl: „Takovými podobnými házejte.” Poté řekl: „Lidé, střezte se přehánění v náboženství, věru, že ty, kteří byli před vámi, zahubilo přehánění v náboženství.”

‘Abdulláh Ibn Mas’úd (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Zhynuli ti, kteří přehání.” A řekl to třikrát.

‘Adí Ibn Hátim (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Židé jsou ti, na které se hněvá, a křesťané jsou ti, kteří bloudí.”