Ibn ‘Umar Ibn al-Chattáb (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Věru, že činy jsou posuzovány podle úmyslu a člověku se dostane toho, co zamýšlel. Emigrace toho, kdo emigroval kvůli Bohu a Jeho Poslu, bude pro Boha a Jeho Posla, zatímco emigrace toho, kdo emigroval kvůli pozemským statkům nebo aby se oženil, bude pro to, co zamýšlel." Ve verzi Buchárího je:„Věru, že činy jsou posuzovány podle úmyslů a každému se dostane toho, co zamýšlel.”

‘Á'iša (ať je s ní Bůh spokojen) vyprávěla, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Kdo v naší věci udělá něco, co v ní není, bude to odmítnuto." Na tomto hadíthu je shoda. A ve sbírce Sahíh Muslim je: „Kdo učiní nějaký skutek, který není ve shodě s našimi příkazy, bude odmítnut.”

‘Umar Ibn al-Chattáb (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl: „Jednou jsme byli u Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír), když se objevil muž ve velmi bílém oblečení a s velice černými vlasy. Nebyla na něm znát žádná únava z cesty, a přitom ho nikdo z nás neznal. Sedl si k Prorokovi (ať mu Bůh žehná a dá mír), opřel svoje kolena o jeho, položil mu ruce na stehna a řekl: „Muhammade, řekni mi o islámu!” Posel Boží odpověděl: „Islám je, že vyznáváš, že není boha kromě Boha a Muhammad je Posel Boží, dodržuješ modlitbu, dáváš almužnu, postíš se v měsíci ramadánu a vykonáš pouť, pokud jsi toho schopný.” Muž řekl: „Máš pravdu," čemuž jsem se podivil, že se ptá a pak říká, že má pravdu, a pak řekl: „Řekni mi o víře!" Prorok mu odpověděl: „Abys věřil v Boha, Jeho anděly, knihy a posly, v soudný den a osud, ať je špatný nebo dobrý.” Muž řekl: „Máš pravdu, řekni mi o pravé zbožnosti (ihsán)." Odpověděl: „Abys uctíval Boha, jako kdybys Ho viděl, a pokud Ho nevidíš, On vidí tebe.” Řekl: „Řekni mi o Hodině (Soudný den)." Prorok odpověděl: „Dotázaný o ní neví více než ten, kdo se ptá." Řekl: „Řekni mi o jejích znameních.” Prorok odpověděl: „Žena porodí svého pána a bosí nazí pastevci ovcí budou stavět vysoké budovy." Poté tento muž odešel a Prorok se mě zeptal: „Víš, kdo byl ten, kdo se ptal?” Řekl jsem: „Bůh a Jeho Posel ví lépe!" A Prorok řekl: „To byl Gabriel, přišel, aby vás naučil vaše náboženství.""

‘Abdulláh Ibn ‘Umar (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Islám je postaven na pěti: vyznání, že není boha kromě Boha a Muhammad je Jeho služebník a posel, dodržování modlitby, dávání almužny, pouti ke Ka'abě a půstu v měsíci ramadánu."

Mu'ádz (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl: „Doprovázel jsem Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) na oslu zvaném ‘Ufajr a řekl mi: „Mu'ádzi, víš, jaké je právo Boha vůči Jeho služebníkům a jaké je právo lidí vůči Bohu?” Řekl jsem: „Bůh a Jeho Posel ví lépe!" A on řekl: „Právo Boha vůči Jeho služebníkům je, aby Ho uctívali a nic k Němu nepřidružovali, a právo lidí vůči Bohu je, aby nepotrestal toho, kdo k Němu nic nepřidružuje.” Řekl jsem: „Posle Boží, nemám tuto radostnou novinu oznámit lidem?" A on odpověděl: „Neoznamuj ji, aby se na to lidé nespoléhali.”"

Anas Ibn Málik (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Mu'ádz následoval Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mu mír) na cestě a on mu jednou řekl: „Mu'ádzi Ibn Džabale!” Odpověděl: „Zde jsem k tvým službám.” Poté (Prorok) řekl třikrát totéž a řekl: „Není člověka, který by nevyznal, že není boha kromě Boha a Muhammad je Posel Boží, upřímně ve svém srdci, aniž by ho Bůh zakázal ohni.” (Mu'ádz) řekl: „Posle Boží, nemám tuto radostnou novinu oznámit lidem?" A on odpověděl: „Neoznamuj ji, aby se na to lidé nespoléhali.” A Mu'ádz toto vyprávěl před svou smrtí, protože se bál hříchu.

Táriq Ibn Ašjam al-Ašdža'í (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že slyšel Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) říci: „Majetek a krev toho, kdo řekne: „Není boha kromě Boha" a odmítne vše, co je místo Něj uctíváno, se stanou nedotknutelnými a Bůh je ten, který s ním zúčtuje.

Džábir (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že jeden muž přišel k Prorokovi (ať mu Bůh žehná a dá mír) a řekl: „Posle Boží, co jsou dvě „způsobující”?" A on odpověděl: „Kdo zemřel, aniž by přidružoval k Bohu, vstoupí do ráje a kdo zemřel a přidružoval k Bohu, vstoupí do ohně.”

‘Abdulláh Ibn Mas'úd (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl: „Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl slova a já řekl další. Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Kdo zemře a vzývá místo Boha jiné, vstoupí do ohně.” A já jsem řekl: „A kdo zemře, aniž by vzýval místo Boha jiné, vstoupí do ráje.""

Ibn ‘Abbás (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl Mu’ádzovi ibn Džabal, když ho vyslal do Jemenu: „Přijdeš k lidem Knihy, a když k nim přijdeš, tak je vyzvi, aby vyznali, že není boha kromě Boha a Muhammad je Jeho prorok. Když tě v tom uposlechnou, nauč je, že Bůh jim nařídil modlit se pětkrát za jeden den a noc, a když tě v tom uposlechnou, nauč je, že Bůh jim nařídil dávat almužnu, která se bere od jejich bohatých a dává se jejich chudým, a když tě v tom uposlechnou, chraň se brát jejich majetky. A chraň se prosby ukřivděného, protože mezi ní a Bohem není clona."

Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že se zeptal: „Posle Boží, kdo bude v soudný den nejšťastnější za tvou přímluvu? A Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Myslel jsem si, Abú Hurajro, že se mě na to nezeptá nikdo jiný než ty, protože jsem viděl tvou snahu vše se dozvědět. Nejšťastnější za mou přímluvu v soudný den bude ten, kdo upřímně ve svém srdci říkal: není boha kromě Boha.”

Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Víra má přes sedmdesát (v jiné verzi přes šedesát) odvětví, nejlepší z nich jsou slova: „Není boha kromě Boha" a nejnižší z nich je odstraňování překážek z cesty. A stydlivost je jedno z odvětví víry.”