- Zákaz mluvení při kázání, a to i kdyby to bylo zakazování zavrženíhodného nebo odpovídání na pozdrav nebo tomu, kdo kýchne.
- Výjimka je, pokud někdo mluví na imáma nebo imám na něj.
- Povolení mluvit mezi kázáními, pokud je toho třeba.
- Pokud je při kázání vzpomenuto Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír), člověk by se za něj měl pomodlit v duchu, a stejně tak říkat ámín po prosbách by se mělo pouze v duchu.