/ „Neříkejte: Co si přeje Bůh a co si přeje někdo, ale říkejte: Co si přeje Bůh a pak co si přeje někdo.”

„Neříkejte: Co si přeje Bůh a co si přeje někdo, ale říkejte: Co si přeje Bůh a pak co si přeje někdo.”

Hudzajfa (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Neříkejte: Co si přeje Bůh a co si přeje někdo, ale říkejte: Co si přeje Bůh a pak co si přeje někdo.”
Zaznamenal ho Abú Dáwúd, An-Nasáí v As-Sunan Al-Kubrá a Ahmad

Explanation

Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) zakázal, aby muslim říkal: „Co si přeje Bůh a co si přeje někdo,” nebo: „Co si přeje Bůh a někdo." Je to proto, že vůle Boží a Jeho přání jsou výlučně Jeho a nemůže je s Bohem nikdo sdílet. A pokud spojí vůli Boha a člověka spojkou „a", ukazuje to na rovnost někoho s Bohem. Proto se má říkat: Přeje si Bůh a až poté si přeje někdo další. Naproti tomu „poté" vyjadřuje, že vůle člověka následuje po vůli Boží, protože slovo pak vyjadřuje, že je něco až na dalším místě.

Hadeeth benefits

  1. Zákaz říkat: „Co si přeje Bůh a ty” a další podobné výrazy, ve kterých se spojuje s Bohem něco jiného, co by vyjadřovalo, že Bůh má společníka.
  2. Povolení říkat: „Co si přeje Bůh a pak ty” a jiné výrazy spojené slovem pak, protože v nich není nic, co by bylo zakázané.
  3. Potvrzení vůle Boží i vůle člověka a že vůle člověka následuje po Boží vůli.
  4. Zákaz dávat Bohu společníky v Jeho vůli, i kdyby to bylo jen slovně.
  5. Pokud si ale ten, kdo to říká, myslí, že vůle člověka je stejná jako vůle Boží ve všech aspektech nebo že člověk má vůli v rozporu s Boží, tak je to považováno za velké přidružování, pokud si ale myslí, že vůle člověka je menší (a jen to řekl), je to malé přidružování.